Voltiž

Voltiž je nejčastěji popisována jako gymnastika, akrobacie a tanec na koni. Obecně se uvádí, že je to gymnastická akrobacie na cválajícím koni. Je to jedna z deseti soutěžních jezdeckých disciplín uznávaných Mezinárodní jezdeckou federací. Voltižní ježdění může sloužit také jako terapie pro děti a dospělé s poruchami rovnováhy či pozornosti, pro jedince mající problémy s hrubou motorikou nebo v sociální oblasti – Hipoterapie. Voltiž pomáhá naučit se udržovat rovnoháhu v souladu s pohybem koně, jako i všeobecnou sportovní zdatnost. K provozování tohoto sportu nepotřebujete umět jezdit na koni, ale voltižní ježdení vám může pomoci se zdokonalit ve vašich jezdeckých schopnostech.

Voltižní ježdění se podle historických pramenů objevilo v roce 1509. Od roku 1766 bývala tato vystoupení řazena k počátkům moderního cirkusu a posléze se kombinovala s tancem a herectvím. V roce 1920 byla voltiž zařazena mezi olympijské sporty. V roce 2008 se v ČR uskutečnilo Mistrovství světa ve voltiži, na kterém se stal Mistrem světa dlouholetý reprezentant Petr EIM.

Ve voltiži je možné soutěžit v kategorii jednotlivců, párů či skupin. Začátečníci závodí v kroku, ostatní cvičí na koni ve cvalu. Voltižní kůň, který je dobře vycvičen, se pohybuje v kruhu o průměru 15 metrů a je ovládán lonžérem.

Soutěže ve voltiži sestávají z povinných cviků a volné sestavy na hudbu. Povinných cviků je celkem šest: náskok, základní sed, váha, mlýn, střih, stoj a odskok. Každý cvik je ohodnocen známkou na škále od 0 do 10. Kůň je rovněž hodnocen – posuzuje se kvalita jeho chodu.

Voltižéři také soutěží ve volných sestavách. Součástí volné sestavy mohou být náskoky, seskoky, stoje na rukou, kleky, stoje a pohyby ve vzduchu jako např. salto. Ve skupinách mohou být jednotliví členové také neseni, zvedáni či dokonce vyhazováni do vzduchu. Posuzuje se typ cviku, jeho technika, obtížnost, rovnováha, bezpečnost a do úvahy se také bere kůň, který se rovněž hodnotí.